Postavenie a práva národnostných menšín Vláda SR schválila Správu o postavení a právach príslušníkov národnostných menšín za obdobie rokov 2019 – 2020, ktorú predložil splnomocnenec vlády SR pre národnostné menšiny László Bukovszky. Ide v poradí o siedmu správu, ktorá sumarizuje doterajší vývoj v jednotlivých oblastiach dodržiavania práv príslušníkov národnostných menšín, pomenúva oblasti, v ktorých nastal progres, ako aj tie, v ktorých zatiaľ pretrvávajú nedostatky, pričom obsahuje odporúčania na zlepšenie situácie. Správa pripomína, že v oblasti vnútroštátnych záväzkov bolo významným prijatie programového vyhlásenia vlády, ktorý bol po prvýkrát preložený aj do maďarského jazyka. Kľúčový záväzok predstavuje zámer vytvárať príslušníkom národnostných menšín možnosti na zachovávanie ich tradícií a jazyka, a to prostredníctvom prijatia komplexného zákona o postavení národnostných menšín, ako jedného z prostriedkov spomalenia asimilácie a záruky uplatňovania ich ústavných práv. Avšak Správa konštatuje, že po prvýkrát od vzniku SR nie je v NR SR zastúpená ani jedna politická strana, ktorá by reprezentovala záujmy národnostných menšín. Splnomocnenec konštatuje, že v oblasti medzinárodných záväzkov SR sa javí ako potrebná efektívnejšia koordinácia implementácie jednotlivých odporúčaní Rámcového dohovoru na ochranu národnostných menšín, Európskej charty regionálnych alebo menšinových jazykov, ako aj Univerzálneho periodického hodnotenia Rady OSN pre ľudské práva a bilaterálnych záväzkov na úrovni jednotlivých rezortov. Správa pripomína, že v oblasti inštitucionálneho zabezpečenia menšinovej kultúry došlo k regresu, preto je v tejto oblasti zo strany štátu potrebné posilniť inštitucionálne zabezpečenie a mechanizmy odbornej a metodickej pomoci na všetkých úrovniach. Správa ďalej poukazuje na fakt, že významný podiel podpory kultúry národnostných menšín majú vo svojej gescii vyššie územné celky tak ako zriaďovatelia kultúrnych inštitúcií a zariadení, ako aj poskytovatelia dotácií v oblasti podpory regionálnej kultúry. Z tohto dôvodu je potrebné, aby vyššie územné celky vypracovali samostatné stratégie ochrany a rozvoja menšinovej kultúry a do ich tvorby zapojili aj menšinové organizácie, resp. zástupcov národnostných menšín. V tejto súvislosti by bolo žiadúce, aby v regiónoch, v ktorých žijú národnostné menšiny, boli jasnejšie definované úlohy predmetných organizácií a zariadení s primeraným personálnym zabezpečením, a to aj vo vzťahu k uspokojovaniu menšinových kultúrnych potrieb. V oblasti národnostného školstva došlo k viacerým pozitívnym zmenám, ku ktorým patrí aj rozšírenie práva na úhradu cestovných nákladov na dopravu žiaka z obce jeho trvalého pobytu do najbližšej školy s vyučovacím jazykom národnostnej menšiny a o dochádzanie do materskej školy. Pozitívnym krokom bolo taktiež zavedenie povinnosti obce zohľadňovať pri určovaní školského obvodu základnej školy okrem iného aj záujem obyvateľov obce s trvalým bydliskom v obci o vzdelávanie v štátnom jazyku a v jazyku národnostných menšín na území obce. V oblasti národnostného školstva však naďalej chýba primeraná legislatívna úprava, čo zostáva výzvou aj pre ďalšie obdobie. Rovnako zostáva aktuálnou úlohou posilniť proces zohľadňovania špecifík výchovno-vzdelávacích potrieb osôb patriacich k národnostným menšinám a etnickým skupinám vychádzajúcich z rozdielnych podmienok a požiadaviek vrátane vzdelávania v ich materinskom jazyku. Upozorňuje, že nedostatok finančných prostriedkov je jeden z najvážnejších dôvodov neuspokojivého stavu aplikácie jazykových práv národnostných menšín. Orgány a inštitúcie verejnej správy pripomínajú, že pre presadenie menšinových jazykových práv je dôležitá podpora jazykového kompetenčného vzdelávania zamestnancov a ďalšia odborná podpora. V súčasnosti, keď sa aj výkon štátnej moci presúva do digitálnej podoby, je dôležité také nastavenie ústredného portálu verejnej správy, ktoré umožní a podporí uplatňovanie jazykových práv aj v rámci elektronického úradného styku. Splnomocnenec Bukovszky pripomína, že doposiaľ v praxi nie sú v plnej miere naplnené vnútroštátne, ale ani medzinárodné záväzky. Rovnako pretrvávajú rezervy vo využívaní dočasných vyrovnávacích opatrení vo vzťahu k dosiahnutiu reálnej rovnosti príležitostí príslušníkov národnostných menšín. Slovensko je z etnického hľadiska rôznorodá krajina. Viac než 10 percent obyvateľstva sa hlási k inej národnosti ako slovenskej. Najpočetnejšími národnostnými menšinami sú Maďari, Rómovia a Rusíni. Zdroj: narodnostnemensiny.gov.sk

“Brněnská Letná” ožila setkáním příznivců Moravy Nedaleko brněnského Dolního nádraží i autobusové Zvonařky se nachází rozlehlá travnatá planina s nádherným výhledem na Petrov a Špilberk. Mnoho místních ji nezná, přestože ji mají na dosah ruky. Sobotní odpoledne už z dálky rozechvívaly tóny cimbálu a houslí, hlasy smíchu a přátelských hovorů i vůně grilovaných klobásek. Stačí popojít do levého zadního rohu pláně, aby člověk uviděl, co se to tam děje. Jako první do očí uhodí obří moravská vlajka nalepená na zadní straně malé buňky u pískového hřiště na plážový volejbal. Další menší vlajky jsou přímo na místě, stejně jako výčep piva, stánek s rozehřátým grilem a podium. Na prknech se střídají zpěváci, řečníci a cimbálová muzika. Role řečníků se zhostili muži v čele Společnosti pro Moravu a Slezsko, která Moravské odpoledne, jak se přátelské setkání nazývá, organizovala. Ondřej Mlejnek vítá všechny návštěvníky, Petr Konečný prozrazuje, jaké jsou aktivity i plány spolku. Nejeden patriot a patriotka posléze nadšeně vstupují do této organizace, která kdysi čítala desetitisíce členů. Po krátkém a vydatném májovém deštíku nastupuje na podium cimbálová muzika s půvabným názvem Grossianka. Povídá se, že vznikla vznikla spojením jmen primáše Michala Grossmana a cimbalistky Janky. Přítomné těší krásnými moravskými písněmi do skoku i do srdce. Tmelem celého programu je Pavel Trčala – v jednu chvíli pracant v montérkách, v okamžiku pohotový moderátor. A nadto polyglot, který nadšeně poskytuje překlad do několika světových jazyků, aby porozuměli hosté přišedší z cizích krajů. Nejen oni, ale všichni jsou rádi, že povolila pouta covidových opatření. Na lavičkách sedí desítky lidí, zpívají, popíjejí moravské víno či moravské pivo a baví se o své zemi Moravě, kterou milují a nemohou jinak. Někteří se zdrží jen chvilku, jiní vezmou oslavu moravské pospolitosti poctivě až do pozdních večerních hodin. Někdo přišel záměrně, někdo šel či jel náhodou po blízké cestě kolem řeky Švarcavy neboli Svratky. Jsou zde celé rodiny, k čemuž přispělo vyžití pro děti v podobě skákacího hradu i nekonečné pláně, kde se dá vymyslet spoustu her nebo se jen vydat na klidnou promenádu s kočárkem. Uprostřed proudu zábavy i zapálených debat se odpoledne rychle mění na večer. Zůstávají jen ti nejvěrnější z věrných Moravanů. Ale i ti postupně začínají sklízet celý areál CITY BEACH Brno. Na samý závěr si slíbí jediné: příští rok zas a ve větším! Zdroj: zpravyzmoravy.cz

Tvoria takmer 20% populácie Slovenska Viac ako 80 percent obyvateľov Slovenska sa pri sčítaní v roku 2011 prihlásilo k slovenskej národnosti. Jednotlivé národnostné menšiny mali podľa vtedy získaných údajov nasledovné počty príslušníkov: maďarská 458 467, rómska 105 738, rusínska 33 482, česká 30 367, ukrajinská 7 430, nemecká 4 690, moravská 3 286, poľská 3 084, ruská 1 997, bulharská 1 051, chorvátska 1 022, srbská 698, židovská 631.

Odhalenie pamätnej dosky Předního bojovníka za obnovu samosprávné Moravy a Slezska připomíná pamětní deska v brněnské Zachově ulici. Na počest významného psychologa a někdejšího poslance Federálního shromáždění ji odhalili zástupci spolku Společnost pro Moravu a Slezsko. Místo trvalé památky na Boleslava Bártu se nachází na budově původní dětské psychologické poradny, kterou založil. Pamětní deska byla vyhotovena na základě veřejné sbírky, do které přispěla celá řada dárců. Od Bártova úmrtí uplynulo třicet let. Jediným místem trvalé památky byl dosud pouze jeho hrob na brněnském Ústředním hřbitově. Na sobotní pietní akci se sešly desítky lidí, včetně Marie Dluhé, sestry Boleslava Bárty. Ve svém projevu vyzdvihla bratrovu statečnost, činorodost a ochotu pomoci každému, kdo jej o to požádal. Na významnou osobnost zavzpomínal i ředitel dnešní psychologicko-pedagogické poradny Libor Mikulášek, vzpomínkou přispěl Bártův odborný spolupracovník Karel Plocek. Program doprovázely vlastenecké moravské písně v podání souboru Mužáci Moravia, který spolupracuje s organizací sdružující Moravany na Slovensku. Vedoucí souboru Jan Chúpek pod desku položil věnec, stejně jako zástupci Společnosti pro Moravu a Slezsko. Motivací pro umístění pamětní desky byla podle předsedy spolku Ondřeje Mlejnka vedle zásluh o psychologii také Bártova práce a nakonec i obětování zbytků podlomeného zdraví ve prospěch boje proti nespravedlivému zlikvidování samosprávy Moravy a Slezska komunistickým režimem. Boleslav Bárta byl významným psychologem, věnoval se zavádění nových metod do klinické psychologie. V době normalizace byl donucen odejít z brněnské univerzity a nesměl odborně publikovat. Musel také odejít z pozice ředitele psychologické kliniky, kterou zakládal. Vedle své odborné činnosti dlouhodobě usiloval o obnovení samosprávy Moravy a Slezska, kterou zlikvidoval komunistický režim. Již v roce 1968 se stal jedním čelních představitelů Společnosti pro Moravu a Slezsko. Po roce 1989 se stal předsedou Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko, které dosáhlo výrazného volebního úspěchu, když na Moravě a ve Slezsku skončilo v parlamentních volbách druhé, hned za dominantním Občanským fórem, a v některých okresech dokonce zvítězilo. Velká většina společnosti na Moravě a ve Slezsku v té době požadovala obnovu Země moravskoslezské, ať už jako autonomní součásti České republiky, nebo jako jedné ze tří republik federalizovaného Československa. Ani k jednomu nakonec nedošlo. Zdroj: zpravyzmoravy.cz

Krásna pieseň od J. Helána a J. Tesaříka, ideálna na mesiac lásky - Máj.

Detský soubor už mněl šedesát let Dětský valašský soubor Malá Rusava z Bystřice pod Hostýnem byl založen v roce 1958 a svou nepřetržitou činností se řadí k nejstarším dětským souborům v České republice. Pro svou činnost čerpá soubor z lidových tradic valašského regionu a jeho okolí. V dětském podání tak napomáhá k udržování místních obyčejů a zvyků. Nápaditost a zdatnost dětí ve společné zábavě přibližují divákům a posluchačům jejich hry, tance a také písně, v kterých se zrcadlí malebnost i drsnost našeho kraje. Hudebně a pěvecky soubor doprovází vlastní, v pořadí již čtvrtá, cimbálová muzika s primáškou Adélou Tiefenbachovou a cimbalistou Josefem dostálem, která vznikla pod vedením Radka Cahlíka. V souboru v současnosti působí přes 60 dětí. Úspěšně se prezentujeme na naší i mezinárodní scéně, kde jsme získali i mnohá významná uznání a ocenění. Organizačne řídí soubor paní Magda Müllerová, Monika Langová a Marie Dostálová, vedoucím souboru je pan Jiří Hrdlička. Magda Müllerová: „Určite vítam spoluprácu nášho súboru s Detským folklórnym súborom Dúbravček zo Slovenska. Naše deti už vôbec nepoznajú slovenčinu, ktorá nám bola blízka. Moja mama pochádza z Čadce, chodila som na prázdniny k tete, kde sa hovorilo po slovensky. Slovenčina sa vytráca z vysielania televízií v Čechách, a toto je dôsledok. Ale nejde iba o jazyk. Na Slovensku je nádherná príroda a jedinečná kultúra, obrovská rozmanitosť folklórnych tradíciií, to je úžasné a nenahraditeľné. Sme nesmierne vďační DFS Dúbravček, poznáme sa asi desať rokov, za ten čas sme spoločne zorganizovali množstvo stretnutí.“ Janka Muráňová, vedúca DFS Dúbravček: „Vplyv moravskej kultúry na Slovensku a naopak je veľmi vzájomný. Je to spev, ľudový tanec i hudba. Veľakrát sa nám stalo, že muzika začala hrať nejakú pieseň a každý povedal, to je tá naša pesnička! Aj Moraváci aj Slováci. Od kedy je svet svetom mala Morava blízko k Slovensku a naopak. Čo sa týka nášho súboru Dúbravček tak, za jeho pôsobnosti, sme nadviazali veľmi dobrú spoluprácu s detským folklórnym súborom Malá Rusava z Bystřice pod Hostínem. Máme naozaj dlhoročnú úžasnú komunikáciu a družbu. To už sú priateľstvá na celý život. My odovzdávame naše tradície moravským deťom a mládeži a naopak, oni našim deťom.“ Jiří Hrdlička, vedúci DFS Malá Rusava: „V rokoch 2018 a 2019 sme sa zúčastnili Detského letného táboru Horenka na Slovensku. Strávili sme úžasné chvíle s našimi priateľmi z DFS Dúbravček. Venovali sme sa nielen folklóru, ale aj poznávaniu prírodných krás okolia Považskej Bystrice, deti mali možnosť aktívne sa zúčastniť hier lesnej pedagogiky, dotýkať sa zvieratiek a živého lesa. Účinkovali sme aj na kultúrnom podujatí HAPPYMINOR, ktorého cieľom je prezentácia kultúry národnostných menšín na Slovensku.“

Svět jsem kdysi v běhu viděl jako běžel o závod. Dnes abych jen doma seděl a hledal v knížkách návod. Kdysi jsem s partou sedával u karet i u piva, dnes v samotě svého domu slzu v oku utírám. Bývávaly časy hezké - hody či vinobraní, sběr úrody, vatry Jánské, masopusty, zpívaní… Byli doby, když šátek jsme nosívali u pasu, dnes je ale úplně běžné nosit ho spíš na nosu. Dívky směle běhávali po návsi a dolině, chlapci v sklípku zpívávali s koštérkámi při víně. Doba přišla jiná, nová, kulturu poznačila, ale paměť národová nic ve srdcích neskryla. Dnes je na nás, v naší moci, jak Morava přežije. Naše děti vzdělávejme o moravské krajině. Aby na nás vzpomínali jako na svou rodinu, aby v srdcích zachovali si moravskou krajinu. Náš kraj bohatý je veru, mnoho skrývá krásy krás. Nenechejme v rukách viru Moravanku napospas. Oživme tradice, zvyky, vraťme zemi veselost, naše zpívání i vzlyky pěstujme dál pro radost. Náš chtíč bude odměněný, naše zem nám dá svůj vděk, Na Moravě tak pak vznikne prokulturní novověk. Autor: Michal Chúpek

Slov-lex sa rozšíril o ďalšie zákony v menšinových jazykoch Preklad najdôležitejších zákonov do jazykov národnostných menšín aj napriek pandémii pokračuje. Na právnom a informačnom portáli Slov-lex pribudli ďalšie zákony v maďarskom, ukrajinskom, rusínskom či rómskom jazyku, ktoré pripravili členovia poradnej jazykovej skupiny splnomocnenca vlády SR pre národnostné menšiny. Zákony sa prekladali na základe výberu jednotlivých menšín a úzko súvisia s ich špecifickými potrebami. Tohto času je na portáli Slov-lex zverejnených 16 maďarských, 13 rómskych, 11 rusínskych, 9 ukrajinských a 8 nemeckých legislatívnych prekladov. Splnomocnenec vlády SR pre národnostné menšiny László Bukovszky uvítal ich rozšírenie a pre pokračovanie tohto procesu prízvukuje. „V ostatných mesiacoch vedieme intenzívne rokovania s Úradom podpredsedu vlády SR pre legislatívu, aby sme zabezpečili preklad ďalšieho balíčka zákonov. Som rád, že naštartované procesy prinášajú nové úspechy. Z pozície splnomocnenca budem naďalej vyvíjať kroky k tomu, aby sa zabezpečil stabilný spôsob prekladov“, zdôraznil Bukovszky. Zverejnené právne normy v jazykoch národnostných menšín majú vo vzťahu k ekvivalentu v štátnom jazyku informatívny charakter a nie sú právne záväzné. Treba však poukázať na to, že tieto preklady svojou jednotnou terminológiou zabezpečujú základnú podmienku správneho informovania občanov o ich obsahu v ich materinskom jazyku a zabezpečujú ich autenticitu. Link na právne predpisy v jazykoch národnostných menšín: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy-v-jazyku-narodnostnych-mensin

"V dechovce nepředpokladám komunikativní inovaci." Na 8.ročníku festivalu moravskej kultúry Morava krásna zem, ktorý sa uskutočnil v dňoch 15.-16. augusta 2020 v obci Plevník-Drienové účinkoval aj Jirko Helán. Priaznivci dychovej hudby ho poznajú predovšetkým ako speváka Moravanky a Moravěnky, no veľmi rád si zanôti aj v sprievode cimbálu. Nevyhýba sa ani tanečnej hudbe, veď spevu sa venuje už od svojej pätnástky. V roku 1968 vyhral armádnu súťaž ASUT a v roku 1972 postúpil do finále súťaže Hľadáme nové talenty. Jirko sa však venuje aj komponovaniu nových skladieb, moderuje svoje koncerty, na ktorých rozdáva radosť a predovšetkým pohodu, ktorá pramení aj z jeho príjemne zafarbeného hlasu. Aký je rozdiel s prevádzkovaním a kvalitou dychového súboru pred rokom 1989 a v súčasnosti? „Jednoznačně do roku 1989 byla muzika (koncerty) dotovaná státem, čímž byl veliký prostor pro muzicírování jako takové. Vyrůstala stále nová generace muzikantů, co chtěli hrát dechovku. Dnes je muzicírování méně, ale svobodnější, pro mnohé přístupné, ale bohužel na úkor kvality.“ Dychovku niektorí vnímajú ako na pozostatok socializmu. Prečo? „Před revolucí byla dechovka svobodnější, režim jí přál, možná více na úkor jiných žánrů, a tak se potom stalo velmi populární rčení, „dechovku nemusím!“ Okolní státy, kde by se spousta řečníků tohoto sloganu ráda ztotožnila s jejich kulturou, životem, ale tomuto žánru věnují patřičnou podporu a úctu.“ Má tento hudobný žáner perspektívu? „Platí a platit bude, že někdo má rád holky, někdo zase vdolky. To platí také napříč všemi hudebními žánry. Je potřeba aby mladí, kdy se formuje vztah k muzice, měli patřičné vzory a také „tahouny“, kteří nemusí být zas, až tak moc dobří v muzice, ale mají organizační schopnosti a umí dát dohromady dobrou partu a stmelit ji. Potom to má již přirozený vývoj.“ V piesňach sa spieva o láske, frajárkach, vínečku, ale aj o ťažkej práci. Mám pocit, že je to všetko minulosť, že dnes už ľudia strednej a mladej generácie takto nepotrebujú komunikovať. Čaká texty v piesňach určených pre dychovku inovácia? „Písnička má svoji minulost a také určitou kulturu. Texty bývají popisné, plné naděje, vyjadřují radost, nebo také smutek. Jsou prostě o prožitcích a čím víc zachází do hloubky, tak tím jsou bohatší. V dechovce nepředpokládám komunikativní inovaci, na to jsou především jiné žánry.“ Čo ťa na hudbe inšpiruje? „Myslím si, že od okamžiku, kdy jsem začal vnímat muziku zpívám. Hodně záleží na prostředí, v kterém člověk vyrůstá. Inspiruje mě kouzlo které v sobě muzika má, ať už se jedná při poslechu, zpěvu a nebo když písničky píšu.“ Ako hodnotíš spoluprácu s Občianskym združením Morava krásna zem. Zúčastnil si sa na viacerých podujatiach v Galante, Púchove i v Plevníku-Drienovom... „Od doby co jsme se seznámili si moc vážím této spolupráce a myšlenky, kterou rozvíjíte ve formě koncertů, periodik a jiných setkání. Věřím, že něco podobného by mělo vzniknout i u nás na Moravě.“ A na záver jedna veselá príhoda z koncertu... „S jistou nostalgií, po sedmdesátce, vzpomínám, že jednou po koncertě, kdy mně bylo něco kolem třiceti let, jistá paní přišla za mnou do šatny a pevným hlasem pravila „Jiříčku už mám sedmdesát, ale kdyby mně bylo dvacet, já bych Vám neřekla ne!“

Pri príležitosti spustenia sčítania obyvateľstva Sčítanie obyvateľstva je pravidelné zisťovanie štatistických údajov a jeho výsledky majú priamy vplyv na budúcnosť krajiny. Po prvýkrát v dejinách Slovenska sa zber dát skutoční výlučne elektronickým spôsobom a obyvateľ bude sám vyplňovať sčítací formulár. V prípade potreby budú môcť obyvatelia od 1. apríla do konca októbra využiť možnosť tzv. asistovaného sčítania, kedy obecné a mestské úrady budú poskytovať technickú i metodickú pomoc. Výsledky sčítania budú mať priamy a nepriamy vplyv aj na každodennú aplikáciu menšinových práv: na používanie menšinových jazykov a tiež na rozvoj kultúry a školstva menšín. Úrad splnomocnenca vlády SR pre národnostné menšiny pripravil v poslednom období v spolupráci so Štatistickým úradom informačnú a propagačnú kampaň k sčítaniu v menšinových jazykoch. Svoje materiály zaslal voleným zástupcom 13 národnostných menšín a menšinovým organizáciám a vyše 780 menšinovým obciam a mestám. Počas prípravy úrad splnomocnenca pripravil 14 krátkych videí o dôležitosti sčítania z pohľadu národnostných menšín. “Apelujem na všetkých obyvateľov, aby sa zúčastnili na sčítaní obyvateľstva, neverili falošným správam o zneužití svojich údajov a nebáli sa priznať si svoju národnosť a materinský jazyk. Údaje o etnicite sú či už pre existujúce menšinové práva, alebo pre nastavenie ďalších opatrení veľmi dôležité. Elektronické formuláre sú k dispozícii aj v piatich menšinových jazykoch: v maďarčine, rómčine, rusínčine, ukrajinčine a nemčine.” - zdôrazňuje splnomocnenec vlády SR pre národnostné menšiny László Bukovszky.

Symbol vzájomnosti Občianske združenie Bagar pripravilo v Trenčianskych Tepliciach, rodisku Andreja Bagara, podujatie Andrej Bagar ako symbol vzájomnosti. Je inšpirované tým, že rodina Bagarovcov prišla na Slovensko z Moravy a okrem toho Andrej Bagar študoval herectvo na konzervatóriu v Prahe a svoju profesionálnu dráhu začal v divadle v Pardubiciach. V mnohom tak vyjadruje kultúrnu vzájomnosť a blízkosť k moravskej a českej kultúre. Podujatie má dve časti. Prvou je seminár a beseda a živote a diele Andreja Bagara a tiež o kultúrnych stykoch Trenčianskych Teplíc s moravskými mestami a regiónmi. Druhou časťou je kultúrny program moravského a slovenského folklóru. Vystúpi miestny seniorský súbor Machnáč a krojovaný mužský spevácky zbor Mužáci Moravia. Ten reprezentuje OZ Morava Krásna Zem z Plevníka – Drieňového, ktoré prostredníctvom viacerých svojich súborov výrazne šíri moravské ľudové umenie na Slovensku. O podujatí informovala miestna TV Trenčianske Teplice, priblížila celý kultúrny program, ktorý si možno pozrieť aj na Youtube kanáli Mesto Trenčianske Teplice.

Byť veľkorysý, nie bohatý V tejto „coronovej dobe“, keď je obmedzený ľudský kontakt, stretávanie sa na minime a plány do budúcna neisté, je ešte viac nutné zaujímať sa o potreby slabších, krehkejších. Vlastne - nie nutné, nie povinné, ani nevyhnutné, je to skôr oslobodzujúce, povzbudzujúce a naplňujúce. Takýmto človiečikom, ktorý potrebuje pomoc, je aj naša Martinka Uríková, dievčatko, ktoré nemalo to šťastie, ako jej rovesníci, aby mohli len tak prirodzene ráno odísť do školy a venovať sa svojím záľubám. Martinka, ktorá v auguste tohto roku oslávila svoje trináste narodeniny. Činnosť neinvestičného fondu „Naša Martinka“, ktorý vznikol v roku 2013, rozhodnutím Krajského úradu v Trenčíne, je zameraná hlavne na získavanie finančných prostriedkov pre ďalšiu postupnú liečbu Martinky Uríkovej a tiež pre pomoc získať postupne možnosť navštíviť liečebne, kde by pokračovala vo svojej rehabilitácii. Našou snahou, je spoločne zjednodušiť každodenný život Martinky, ale aj jej rodičom, aby to mali jednoduchšie a mohli mať tak stále veľa energie na zdolávanie denných existenčných problémov pri Martinke a ďalších dvoch nezaopatrených detí (Ema – 16 rokov a Peter - 11 rokov). Oslovujeme teda v rámci neinvestičného fondu čo najväčší počet fyzických a tiež i právnických osôb, ktorí by boli ochotní venovať svoje 2% z daní, práve na pomoc pre Martinku. Vďaka finančnej pomoci , môže Martinka absolvovať viacero liečebných procesov, ktoré sú finančne náročné, ale sú veľmi účinné. Martinka Uríková absolvovala viacero rehabilitačných procesov v rehabilitačnom centre Adeli centrum Piešťany, Adora Trenčín, taktiež centrum Svetielko v Trenčíne a canis terapiu v Žiline, ktorú má inak veľmi rada, lebo miluje psíkov. Náš fond každoročne organizuje i benefičný koncert, z ktorého výťažok ide taktiež na liečbu a potreby Martinky. Finančné prostriedky, ktoré získavame pre Martinku idú výlučne na jej liečbu a na jej zabezpečenie chodu každodenného života, či už v špeciálnej škole a tiež v domácom prostredí, kde sa Martinka nezaobíde bez rôznych pomôcok, či už pre jej bezprostredný pohyb, ale aj pre jej psychický rozvoj. Tento rok sme museli opäť, ako v minulom roku 2020 benefičný koncert zrušiť práve pre nepriaznivú situáciu.