Vyhledat

Pandemie




Svět jsem kdysi v běhu viděl

jako běžel o závod.

Dnes abych jen doma seděl

a hledal v knížkách návod.


Kdysi jsem s partou sedával

u karet i u piva,

dnes v samotě svého domu

slzu v oku utírám.


Bývávaly časy hezké -

hody či vinobraní,

sběr úrody, vatry Jánské,

masopusty, zpívaní…


Byli doby, když šátek jsme

nosívali u pasu,

dnes je ale úplně běžné

nosit ho spíš na nosu.


Dívky směle běhávali

po návsi a dolině,

chlapci v sklípku zpívávali

s koštérkámi při víně.


Doba přišla jiná, nová,

kulturu poznačila,

ale paměť národová

nic ve srdcích neskryla.


Dnes je na nás, v naší moci,

jak Morava přežije.

Naše děti vzdělávejme

o moravské krajině.


Aby na nás vzpomínali

jako na svou rodinu,

aby v srdcích zachovali

si moravskou krajinu.


Náš kraj bohatý je veru,

mnoho skrývá krásy krás.

Nenechejme v rukách viru

Moravanku napospas.


Oživme tradice, zvyky,

vraťme zemi veselost,

naše zpívání i vzlyky

pěstujme dál pro radost.


Náš chtíč bude odměněný,

naše zem nám dá svůj vděk,

Na Moravě tak pak vznikne

prokulturní novověk.


Autor: Michal Chúpek




22 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše