"V dechovce nepředpokladám komunikativní inovaci."
Na 8.ročníku festivalu moravskej kultúry Morava krásna zem, ktorý sa uskutočnil v dňoch 15.-16. augusta 2020 v obci Plevník-Drienové účinkoval aj Jirko Helán. Priaznivci dychovej hudby ho poznajú predovšetkým ako speváka Moravanky a Moravěnky, no veľmi rád si zanôti aj v sprievode cimbálu. Nevyhýba sa ani tanečnej hudbe, veď spevu sa venuje už od svojej pätnástky. V roku 1968 vyhral armádnu súťaž ASUT a v roku 1972 postúpil do finále súťaže Hľadáme nové talenty. Jirko sa však venuje aj komponovaniu nových skladieb, moderuje svoje koncerty, na ktorých rozdáva radosť a predovšetkým pohodu, ktorá pramení aj z jeho príjemne zafarbeného hlasu.
Aký je rozdiel s prevádzkovaním a kvalitou dychového súboru pred rokom 1989 a v súčasnosti?
„Jednoznačně do roku 1989 byla muzika (koncerty) dotovaná státem, čímž byl veliký prostor pro muzicírování jako takové. Vyrůstala stále nová generace muzikantů, co chtěli hrát dechovku. Dnes je muzicírování méně, ale svobodnější, pro mnohé přístupné, ale bohužel na úkor kvality.“
Dychovku niektorí vnímajú ako na pozostatok socializmu. Prečo?
„Před revolucí byla dechovka svobodnější, režim jí přál, možná více na úkor jiných žánrů, a tak se potom stalo velmi populární rčení, „dechovku nemusím!“ Okolní státy, kde by se spousta řečníků tohoto sloganu ráda ztotožnila s jejich kulturou, životem, ale tomuto žánru věnují patřičnou podporu a úctu.“
Má tento hudobný žáner perspektívu?
„Platí a platit bude, že někdo má rád holky, někdo zase vdolky. To platí také napříč všemi hudebními žánry. Je potřeba aby mladí, kdy se formuje vztah k muzice, měli patřičné vzory a také „tahouny“, kteří nemusí být zas, až tak moc dobří v muzice, ale mají organizační schopnosti a umí dát dohromady dobrou partu a stmelit ji. Potom to má již přirozený vývoj.“
V piesňach sa spieva o láske, frajárkach, vínečku, ale aj o ťažkej práci. Mám pocit, že je to všetko minulosť, že dnes už ľudia strednej a mladej generácie takto nepotrebujú komunikovať. Čaká texty v piesňach určených pre dychovku inovácia?
„Písnička má svoji minulost a také určitou kulturu. Texty bývají popisné, plné naděje, vyjadřují radost, nebo také smutek. Jsou prostě o prožitcích a čím víc zachází do hloubky, tak tím jsou bohatší. V dechovce nepředpokládám komunikativní inovaci, na to jsou především jiné žánry.“
Čo ťa na hudbe inšpiruje?
„Myslím si, že od okamžiku, kdy jsem začal vnímat muziku zpívám. Hodně záleží na prostředí, v kterém člověk vyrůstá. Inspiruje mě kouzlo které v sobě muzika má, ať už se jedná při poslechu, zpěvu a nebo když písničky píšu.“
Ako hodnotíš spoluprácu s Občianskym združením Morava krásna zem. Zúčastnil si sa na viacerých podujatiach v Galante, Púchove i v Plevníku-Drienovom...
„Od doby co jsme se seznámili si moc vážím této spolupráce a myšlenky, kterou rozvíjíte ve formě koncertů, periodik a jiných setkání. Věřím, že něco podobného by mělo vzniknout i u nás na Moravě.“
A na záver jedna veselá príhoda z koncertu...
„S jistou nostalgií, po sedmdesátce, vzpomínám, že jednou po koncertě, kdy mně bylo něco kolem třiceti let, jistá paní přišla za mnou do šatny a pevným hlasem pravila „Jiříčku už mám sedmdesát, ale kdyby mně bylo dvacet, já bych Vám neřekla ne!“
Comments